Čas je strašně relativní

1. června 2017 v 18:28 | Claire |  Téma týdne
Co takhle k tomuto tématu říct? Ano, cítím to přesně tak, jak stojí v názvu článku. Vždyť si uvědomme, jak dlouho trvá hodina ve škole, práci a jak ve volnu, při zábavě a tak. Ano u obojího trvá 60 minut, ale pocitově zcela odlišně. Ano i ve škole, v práci nám to může utíkat, ale při zábavě nám to i tak uteče mnohem rychleji..

Z hlediska života bych řekla, že mi čas utíká mezi prsty. Člověk se ani nenaděje a rázem mu je 15,18,20...30, 50..! A ano, to jsou právě ty milníky, na které čekáme. Když jsem byla malá, tak jsem si strašně přála mít právě těch 15, jako by se něco změnilo. Nevážila jsem si bezstarostného dětství a mám pocit, že prvních patnáct let mého života uteklo neskutečnou rychlostí. Jak je to vůbec možné? Občas bych chtěla trochu zastavit čas, nebo se trochu vrátila a něco udělala jinak. Škoda, že ten čas se nedá vrátit, nedá se s ním udělat nic, jen sledovat jeho rychlý posun do předu...
Když mi bylo konečně patnáct, začala jsem čekat na slavnou osmnácku. Přišla! A co se stalo? Nic! Ano, vlastně jo-můžu si koupit v obchodech uplně všechno a ta zásadní změna-uběhli další tři roky.

Dnešní děti jsou nadčasový. Když vidím tříleté dítě, které se raduje, že k narozeninám dostalo tablet, je mi zle. Já se v tu dobu radovala z tříkolky, či něčeho takového. Radovala jsem se, že můžu jít ven, hrát si s kamarády a né jen ťukat prstem do tabletu a porážet kamaráda v různých hrách na x-boxu. ještě pár let a děti budou odcházet s tabletem už z porodnice. Obávám se, že následující generace nebude vědět, co je to krvavé koleno, slepá bába, škatulata a podobné hry, které my jsme ještě před pár lety hrály. Ale ano, uběhlo už od té doby pár let, čas letí jako voda a pokrok v technice nelze stejně jako onen čas zastavit.


Ale nedivme se, neboť doba nás vlastně nutí všechno hnát. Musíme se hnát za vzděláním, protože v dnešní době se to od nás vyžaduje. Musíme se hnát za prací, protože život není levný a už vůbec nám ho nikdo nebude platit. V práci se musíme hnát za povýšením, s více penězi je přeci líp. Furt se za něčím ženeme, ale k čemu nám to bude? Až budeme mít v sedmdesáti perfektní auto, perektní dům, vysokou rentu a na účtě tisíce, když už nebudeme mít čas si to všechno pořádně užít?!

Nemocní lidé, by nám taky mohli ledasco povídat o čase. Nejeden pacient se dozví, že má před sebou jen pár let, měsíců, nebo nedej bože jen pár týdnů. V tu chvíli si zcela určitě člověk uvědomí, že jediné, co má v životě smysl je zdraví. Peníze na účtě, vila s bazénem ani bourák v garáži vám totiž zdraví nezlepší. Neuvědomujme si to, až v posledních chvílích, ale mysleme na to po celou dobu našeho života. Užívejme si každou jeho minutu. Nerešme tedy zda budeme mít nejnovější model mobilu, PC, auta, raději si užívejme každou minutu, co jen to jde. Protože právě vzpomínky na to, co jsme si užili je to, co nám vykouzlí úsměv. Žijme život tak, jak chceme my, né jak si přeje naše okolí. Je to jen náš život a my v něm musíme být spokojení :)

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Káva nebo čaj?

Káva
Čaj

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 1. června 2017 v 18:46 | Reagovat

Napsala jsi to moc hezky, mě také hrozně děsí děti s tablety, co z nich jednou vyroste :-(

2 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 1. června 2017 v 19:14 | Reagovat

Vystihla jsi realitu, tak to prostě je. Nejhorší na tom všem je, že ten koloběh času nijak neovlivníme, žijeme v takovém shonu, že si pomalu ani nevšimneme, že se blíží večer...

3 Ortie Ortie | Web | 1. června 2017 v 21:28 | Reagovat

Stále se za něčím ženeme a vlastně zbytečně, akorát se přibližujeme konci...

4 D D | Web | 2. června 2017 v 11:31 | Reagovat

Kéž bych měl jako dítě tablet a nemusel sedět venku na schodech, sám a bez přátel, zatímco se doma hádali. Za chvíli mi bude třicet a ač ty popisované dětské hry podle názvů znám, většinu z nich jsem víc jak dvakrát nehrál, protože nebylo s kým. Počítače sice nebyly, ale rodiče jezdili s dětmi na výlety, na chatu, k moři a já seděl venku na schodech a bál se jít domů, kde na mě zase čekal horor. Kdybych tohle všechno šlo vyměnit za techniku, upsal bych za to i duši ďáblu, protože probouzet se ještě dneska z nočních můr na dětství není nic příjemného.

5 D D | Web | 2. června 2017 v 11:33 | Reagovat

Jinými slovy věk 0-18 je pro mě dobou temna, kterou bych si přál smazat z paměti. A čas se pro mě zastavil loni, když jsem si z práce odnesl zdravotní problémy. Teď se to jen vleče.

6 Baryn Baryn | Web | 2. června 2017 v 14:24 | Reagovat

Taky s emi zdá, že dětství zmizelo nějak nepříjemně rychle. :D Nikdy jsem se na 18 netěšila, protože hrozně nesnáším zodpovědnost a nerada řeším věci sama za sebe, což pro mě přesně ta 18 symbolizovala. :D

Nemyslíms i, že by dnešní děti byly až tak zdegenerované tablety. Nám zase starší generace nadávaly, že čučíme na televizi, i když jsme se jen koukala ráno na pohádky a pak běžela s přáteli do parku... Taky nevidíme, co dnešní děti dělají. Vždycky se najde někdo, kdo jenom leží doma u knížek, her, televize nebo tabletu... ale vždycky se najdou i děti, které venkovní aktivity ocení, i když na tablet apod. také nedají dopustit. Myslím, že máme jen zkreslený pohled na věc. :)

A upřímně, ani by mi nevadilo, kdyby mé dítě neznalo škatulata, protože já tu hru hrozně nesnášela a přišla mi stupidní. :D Každý si najde své vyžití. :)

Ovšem s tím, že se neustále ženeme za školou, prací a penězi plně osuhlasím. Doba si to bohužel žádá, to není vina jednotlivců. :(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama